S heslem, že nejlepším lékem je světlo, se Evropská komise rozhodla jak zviditelnit sociálně odpovědné podniky, tak posílit výkonnost velkých evropských korporací. Tento článek nemá za cíl nebezpečně zvýšit krevní tlak čtenářů při pohledu na inovativní nápady bruselské administrativy. Chceme se jen krátce podívat na to, jak úředníci pokročili s přípravou předpisu o sociální odpovědnosti podniků.
Komise navrhuje drobnou revizi směrnic o účetních závěrkách. Kromě obvyklých finančních dat chce Brusel investorům dopřát četbu slohových cvičení na téma, jak společnost bojuje s korupcí a globálním oteplováním, a zveřejnění údaje, kolik členů představenstva není absolventy Harvardu. Zatím však nikdo neví, jestli a kdy předpis skutečně přijde.
Koncept odpovědnosti podniků za dopad jejich činnosti na společnost – v oblasti sociální, environmentální, etické či ochrany lidských práv – prosazuje Evropská komise již několik let. Vytvoření prostředí, které bude motivovat podniky k dobrovolnému přijímání jejich sociální odpovědnosti, se nyní snaží podpořit i regulačními opatřeními. Podle jejího přesvědčení může sociálně odpovědné chování firem znamenat přínos nejen z hlediska řízení rizik a úspory nákladů, ale také v posílení konkurenceschopnosti díky vyšší důvěře zákazníků tvořící primární základ udržitelného obchodního modelu.
Návrh novelizace směrnic o účetních závěrkách (klasických a konsolidovaných) přináší dvě změny. První je jednak zvýšení transparentnosti společností v oblasti nefinančních informací, ale také ujasnění a harmonizace pravidel pro jejich zveřejňování. Podle zpráv Komise je současná úprava v jednotlivých členských státech velmi rozdílná, což způsobuje nejistotu a nejasnosti pro investory, ale i samotné sestavitele závěrek. Ve výsledku tak tyto informace zveřejňuje pouze zhruba 2500 ze 42 000 velkých evropských společností.
Nové informace ve výroční zprávě
Komise tedy navrhuje uvádět povinně ve výroční zprávě přehled informací týkajících se životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých otázek, ale také boje proti korupci a úplatkářství. Přehled bude muset obsahovat popis politiky, jakou společnost v těchto oblastech sleduje, dosažené výsledky a údaje o tom, jak řídí rizika spojená s těmito otázkami. Pokud by však byla společnost v těchto oblastech nečinná, musí zdůvodnit, proč žádnou politiku nesleduje. Komise tedy zvolila klasický způsob regulace „dodržuj nebo vysvětluj“. Jelikož si je ovšem vědoma zvýšené administrativní zátěže spojené s těmito povinnostmi, bude je vyžadovat pouze od velkých společnosti. Hranici stanovila na 500 zaměstnanců a bilanční sumu 20 milionů eur, případně čistý obrat 40 milionů eur. Komise odhaduje, že se tato povinnost dotkne 18 tisíc společností v EU. V případě koncernů navíc postačí zveřejnění těchto informací mateřskou společností v konsolidované závěrce.
Druhou změnou je požadavek na zvýšení rozmanitosti ve složení řídích a dozorčích orgánů společností kótovaných na burze. Té by se mělo dosáhnout tím, že společnosti budou zveřejňovat popis politiky diverzity s ohledem na věk, pohlaví, původ, vzdělání a profesní zkušenosti členů těchto orgánů. Pokud společnosti nemají dostatečně rozmanité složení svých orgánů, budou to opět muset vysvětlit. Tímto by se mělo docílit větší různorodosti ve vedení společnosti, což zamezí negativnímu fenoménu kolektivního myšlení. Takto pestře složený orgán by tak měl přinést na stůl nápady, které by kolegium klasických manažerů nikdy nenapadly. Komise doslova hovoří o potlačení fenoménu skupinového myšlení.
Malá překážka – směrnice byly zrušeny
Komise předpokládá, že odstranění těchto dvou problémů zvýší celkovou výkonnost společností, jejich odpovědnost a schopnost investorů posoudit a zohlednit všechny relevantní informace. Celkově by tedy mělo dojít ke zvýšení efektivity evropských korporací. Jestli se nakonec Komisi podaří prosadit tyto změny a jestli povedou ke kýženým výsledkům, samozřejmě ukáže až čas.
Legislativní osud tohoto návrhu navíc Komise zkomplikovala tím, že nezvládla zkoordinovat své legislativní návrhy. V mezidobí totiž vešla v platnost dříve Komisí navržená směrnice o účetních závěrkách, která obě směrnice, jež má tento návrh novelizovat, zrušila. Možná by Komise měla se snahou o zefektivnění začít u sebe.