Americká ekonomika rostla, přibyla i pracovní místa. V Německu klesl počet nezaměstnaných, inflace eurozóny nárůst jen o 1,6%

Podle prvního odhadu americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla stejně rychle jako podle původních „finálních“ údajů v prvním. První čtvrtletí však bylo revidováno dále dolů až na 1,1% (podle původního úplně prvního odhadu to bylo ovšem dokonce 2,5%). Do značné míry lze toto překvapení přičíst na vrub prakticky nulovému příspěvku vlády (v prvním čtvrtletí činil negativní příspěvek vlády 0,82%) a lepším než očekávaným fixním investicím (příspěvek k HDP +0,93% po -0,23% v prvním čtvrtletí) – právě zlepšená dynamika investic je největším pozitivem dat o HDP za druhé čtvrtletí. V růstu pokračovaly i zásoby (příspěvek +0,41% k HDP po +0,93% v prvním čtvrtletí, po tak velkém předchozím pozitivním příspěvku se spíše čekala jejich stagnace až pokles). Tempo růstu spotřeby se v souladu s očekáváním vrátilo po zrychlení růstu v prvním čtvrtletí na zhruba stabilní úroveň podobnou předchozím čtvrtletím (příspěvek k růstu HDP +1,22%, v prvním čtvrtletí +1,54%). Největším negativem byl ve druhém čtvrtletí zahraniční obchod, čisté exporty ubraly z růstu HDP 0,81%. Celkově tedy v podstatě po podstatné revizi prvního čtvrtletí rostla americká ekonomika v prvním pololetí zhruba v souladu s tím, co se čekalo, ale v jeho průběhu nabírala na síle.

Podle údajů ADP přibylo v červenci v USA v soukromém sektoru 200000 pracovních míst. Je to lepší údaj než se očekával a měl by mírně optimisticky naladit investory před pátečními oficiálními údaji z trhu práce. Chicagský PMI narostl z 51,6 na 52,3.

Pozitivně se vyvíjí situace také na německém trhu práce. Míra nezaměstnanosti se udržela na 6,8%, počet nezaměstnaných však oproti očekávané stagnaci klesl o 7000. Za celou eurozónu zůstala nezaměstnanosti nad 12% (přesně 12,1%) a dá se předpokládat, že i když se postupně zlepšuje stav ekonomiky bude trh práce slabý ještě měsíce, protože typicky zaostává za zbytkem ekonomiky. Inflace v eurozóně rostla v červenci meziročně o 1,6%, což znamená, že ECB si s inflaci nemusí dělat starosti. Jádrová inflace rostla meziročně jen o 1,1%, což ukazuje na slabost poptávkových inflačních tlaků a tedy i slabost ekonomiky.

Luboš Mokráš, Česká spořitelna