Společnost Lietuvos dujos,hlavní litevský importér ruského plynu, při vyjednávání nového kontraktu s Gazpromem nasadila tvrdou taktiku a po plynárenském molochu požaduje velké ústupky. Novou dodavatelskou smlouvu jsou Litevci ochotni uzavřít jen v případě změny vzorce pro výpočet ceny, která by vedla k jejímu poklesu, a snížení povinného minimálního odběru suroviny.
Představitelé Lietuvos dujos uvedli, že po ruských partnerech požadují, aby při stanovování cen byl brán menší ohled na kotace ropy, na něž jsou dlouhodobé kontrakty tradičně navazovány. Nasazují tedy stejný postup jako řada dalších energetik v Evropě (např. německý , polská PGNiG), které si od Gazpromu vymohly slevy díky většímu přihlédnutí ke spotovým cenám zkapalněného plynu (LNG). Jiní zákazníci, například německý podnik , si výhodnější podmínky byli schopni vysoudit. Loni na slevách evropským klientům vrátil platby ve výši 2,7 mld. USD.
Litva má oproti západoevropským i středoevropským odběratelům ruského plynu nejhorší postavení. V letošním a příštím roce by měla odebrat 1,5 mld. m3 plynu, což je pro zanedbatelný objem, avšak při ceně 600 USD za 1000 m3 suroviny se jedná o jedny z nejdražších dodávek v Evropě. Stávající kontrakt vyprší v příštím roce a předpokládá se, že platnost nově vyjednávaného kontraktu bude nejméně pět let.
Rozhovory s Gazpromem, jež za litevskou stranu vede vláda, budou ovlivněny načasováním spuštění prvního baltského terminálu na příjem LNG v Klajpedě, jehož dokončení je plánováno na příští rok.
Výše minimálního odběru plynu ve stávající smlouvě není známa. Loni Lietuvos z Ruska dovezl 1,16 mld. m3. Celkově do Litvy ročně vyváží kolem 3,3 mld. m3 plynu. Země je na ruském plynu závislá ze sta procent. Krom Lietuvos v Litvě zásobuje chemický koncern Achema (1,5 mld. m3) a také společnosti Haupas, Dujotekana a elektrárnu v Kaunasu, která mu ještě donedávna patřila.
Jednání se s přestávkami táhnou už několik měsíců. V rámci poslední známé nabídky byl ochoten nabídnout slevu 20 % výměnou za uzavření kontraktu platného do roku 2020, záruku bezpečného tranzitu plynu do sousedního Kaliningradu, zmrazení vzájemných soudních pří a zastavení procesu rozdělení Lietuvos dujos.
Rozdělení se týká třetího energetického balíčku EU. Litevský parlament totiž přijal nejtvrdší podobu unijní energetické legislativy, takže by Lietuvos, v němž Gazpromu patří 37 %, měl pokračovat v činnosti jako importér ruského plynu nakupovaného z Ruska, ale plynovody by měly přejít pod kontrolu státu. Distribuce koncovým zákazníkům měla podle původního plánu být řízena jako oddělený podnik a stát se dceřinou společností Lietuvos.
Litevská společnost nakonec založila zvláštní podnik Amber Grid, který vlastní hlavní plynovody a v němž si ponechal 37 %, a od 1. srpna ho pověřila správou tranzitu plynu. V procesu zbývá ještě oddělit import plynu od jeho distribuce. Nová distribuční firma by měla být zřízena na podzim příštího roku, avšak role Gazpromu v ní není známa. Podle analytiků hrají Litevci tvrdou hru, jelikož mají v ruce dva trumfy: LNG a tranzit přes Kaliningrad, který je zásobován přes litevskou síť. zatím zaujímá neústupné stanovisko.
Poptávka po zemním plynu v Evropě se v poslední době snižuje, převážně v důsledku hospodářského útlumu a malátné aktivity v průmyslu. Kromě toho má vliv zvyšování účinnosti spotřebičů a nabídka konkurenčních paliv v Německu, což je v Evropě hlavní energetický trh.
Statoil, největší norský těžař a konkurent Gazpromu, je vůči požadavkům klientů daleko vstřícnější a na spotové ceny váže polovinu svých kontraktů. Loni se jeho odbyt v Evropě zvýšil o 16 %, zatímco Gazpromu klesl o 8 %. Objemy dodávek z obou zemí se prakticky vyrovnaly. Ruský export dosáhl 138 mld. m3 (-8 % meziročně). Šéf konzultantské firmy East European Gas Analysis Michail Korčemkin podotýká, že to ruský vývoz byl nejnižší za posledních deset let.
(Zdroje: Kommersant, Eurasia Daily Monitor)