Prezident Miloš Zeman má onemocnění nervů, kvůli němuž hůře cítí nohy od kotníků dolů. Potíže, kvůli nímž špatně našlapuje, protože necítí podložku, souvisí s cukrovkou druhého typu, uvedli dnes na tiskové konferenci členové jeho lékařského koncilia. Kvůli nemoci podstupuje hlava státu středně intenzivní léčbu, lékaři mu také doporučují omezit nadváhu a kouření, měl by také mít více pohybu.
Pokud by se Zemanovo zdraví zhoršovalo, mohlo by to výrazně ovlivnit jeho schopnost vykonávat mandát, uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr zdravotnictví Martin Holcát, který konzilium vede. Lékaři ale takový vývoj nečekají, zdravotní stav prezidenta by se podle nich měl zlepšovat.
Konkrétní výsledky zdravotních testů hlavy státu dnes lékaři uvést nechtěli, podle informací ČTK mu byla nedávno naměřena hladina cukru v krvi 11, normální hodnoty jsou od 3,3 do 6,3. Lékaři však upozorňují, že jednorázové zvýšení nemusí nic znamenat. Zvýšená hladina by se musela potvrdit opakovaně.
Zemanovo konzilium má podle Holcáta deset, respektive 12 členů, kteří se budou pravidelně scházet, pravděpodobně jednou měsíčně. Pokud bude třeba, doplní se lékařský tým o další odborníky.
Informování o zdravotním stavu prezidentů či premiérů není ve světě žádnou výjimkou, včetně světových velmocí. Nejvíce informací o kondici hlavy státu mají nejspíš Američané, naopak Rusové se o zdravotním stavu prezidenta a dalších státních činitelů mnoho nedozví.
Bílý dům pravidelně zveřejňuje na internetu výsledky zdravotních prohlídek prezidenta Baracka Obamy. Veřejnost se tam může dozvědět například údaje o jeho tepové frekvenci či obsahu cholesterolu v krvi.
Britská Downing Street zveřejňuje informace o premiérově zdraví v případě konkrétních obtíží, nepublikuje pravidelné zprávy, jak je to běžné u amerických prezidentů. Premiérův úřad například informoval za Tonyho Blaira o jeho srdečních obtížích, či o zraku Gordona Browna, který od úrazu v mládí nevidí na jedno oko.
Ve Francii zavedl pravidelné každoroční informování veřejnosti o svém zdravotním stavu až nynější prezident François Hollande, který se k tomu zavázal ve své předvolební kampani v roce 2012. První zpráva byla zveřejněna krátce po nástupu do funkce, což učinil i jeho předchůdce Nicolas Sarkozy, který ale další zveřejnil až po dvou letech.
V Rusku podle všeho trvá tradice, podle které informace o zdravotním stavu hlavy státu patří ke střeženým státním tajemstvím.