Manipulace trhu se zlatem končí. Kov i jeho těžaře čeká růst

Zlato za sebou z hlediska výkonnosti nemá nejlepší období. Jeho cena loni klesla téměř o třetinu, v důsledku čehož se v očích velké části obchodníků ze zářivě lesklého bezpečného přístavu stala nechtěná přítěž jejich investičních portfolií. Mnohé skutečnosti, které v posledních týdnech a měsících začaly v souvislosti s výraznou korekcí ceny tohoto kovu vyplouvat na povrch, ale ukazují, že každá mince má dvě strany. A zlato opět zdražuje.

Od září 2011 do prosince 2013 spadla cena zlata z 1 900 USD na 1 200 USD za trojskou unci. A nezůstalo pouze u fyzického zlata. Ceny takzvaných zlatých akcií, tedy cenných papírů společností, které se věnují těžbě či zpracování tohoto kovu, ve stejném období klesly o 70 %.

Taková jsou fakta. Můžeme se ovšem ptát, co se na komoditním trhu stalo, že se investoři od zlata začali hromadně odvracet, a jaká budoucnost vlastně žlutý kov čeká. Dlouhodobý lineární trend naznačuje, že by se aktuálně zlato mělo obchodovat nikoli za 1 300 USD, ale za 2 100 USD za trojskou unci a na konci letošního roku za 2 400 USD za trojskou unci.

Podle Erica Sprotta ze Sprott Asset Management je pravděpodobné, že za nezvykle rychlým a výrazným poklesem ceny zlata stojí rozsáhlé nelegální manipulace. Ve svém tvrzení se Sprott odvolává na vyjádření Elke Königové z německého Spolkového úřadu pro finanční dohled (BaFin), která v rámci vyšetřování možných nezákonných praktik na trzích s drahými kovy v polovině ledna prohlásila, že "manipulace s cenami kovů jsou horší než nedávný skandál se sazbou LIBOR".

Kdo ovládá komoditní hydru?

Podle Sprotta je například zvláštní, že ve stejný den, kdy Königová promluvila o možných manipulacích na komoditních trzích, německý finanční ústav Deutsche Bank oznámil, že přestává stanovovat benchmarky cen zlata a stříbra, takzvané fixingy. Podle oficiálního vyjádření k tomu banka přistoupila kvůli poklesu komoditního byznysu v rámci svého portfolia aktivit, Sprott však spekuluje, že by za tímto rozhodnutím mohlo stát právě odhalení využívání jistých nezákonných praktik.

Podle jeho teorie lze nicméně předpokládat, že k manipulacím na trhu s cennými kovy docházelo bez vědomí podezřelých bank a že motivací k nezákonnému chování jednotlivých obchodníků byl pouze a jen jejich osobní zájem.

"Pokud připustíme, že k manipulacím docházelo, musíme se logicky zeptat, co bylo cílem jednotlivých obchodníků," říká Sprott. "Podle mého názoru je zřejmé, že snahou obchodníků bylo to, aby cena kovu v příhodných okamžicích spadla co možná nejníže. Jak si lze jinak vysvětlit, že loni na svá lokální minima cena zlata narazila 27. června a 19. prosince, tedy v polovině a na konci roku, kdy banky rozhodují o odměnách pro své obchodníky?"

Kam až zlato a zlatí těžaři zlata mohou vystoupat, se dozvíte na Investičním webu

Čtěte také: