Na Krymu vrcholí přípravy na připojení poloostrova k Ruské federaci. Média hovoří o obklíčených ukrajinských jednotkách, které se obávají ruského útoku. Situace je podle zpráv ukrajinských médií velmi napjatá a ruští vojáci stále posilují své pozice na poloostrově.
Ani čtvrteční summit v Bruselu, na němž EU rozhodla o sankcích, podle stálého ruského velvyslance u EU Vladimira Čižova nepřinesl nic nového a jeho výsledky bylo možné očekávat. Unijní špičky se rozhodly pozastavit rozhovory s Ruskem o vízech a obchodní dohodě a v případě absence přímých jednání Moskvy s Kyjevem pohrozily Rusku dalšími sankcemi. EU rovněž podpořila rozhodnutí pozastavit přípravu summitu G8 (sedm nejvyspělejších zemí světa a Rusko) v ruském Soči. Ruská strana však výsledky jednání o uvalení sankcí shrnula komentářem, že jednání o uvolnění víz a obchodní dohodě stejně stagnovala a bez schůzky skupiny G8 se Rusko obejde. "Ukrajina je pro nás mnohem důležitější," vyjádřil se jasně Čižov.
Americký prezident Barack Obama znovu telefonicky hovořil ve čtvrtek večer se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o situaci na Ukrajině a vyzval ho, aby přistoupil na diplomatické řešení krize. V hodinovém rozhovoru Obama podle Bílého domu kromě jiného zdůraznil, že Ruský postup na Krymu je porušením svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Připravované referendum o připojení Krymu k Rusku, které by se mělo uskutečnit 16. března, by porušovalo mezinárodní právo a odporovalo ukrajinské ústavě, prohlásil ve středu americký prezident Obama.
Západ hovoří o novém „vojenském precedentu“, který Rusko svým chováním na Krymu vytvořilo. Ruský postup je o to více znepokojivý, že se odehrává na východních hranicích Evropy. Budoucí vývoj na Ukrajině a Krymu tak ovlivní vztahy na Blízkém východě, který bedlivě sleduje ruský přístup k řešení „krymské otázky“.
Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 to navíc byla právě Ukrajina, která tehdy držela třetí největší světové zásoby atomového arsenálu na světě, včetně 1900 strategických nukleárních hlavic, jež byly původně určeny k útoku na USA. Tento atomový arsenál byl na základě trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA v roce 1994 převezen do Ruska k zneškodnění. Moskva tak již jednou „odzbrojila“ Ukrajinu, přičemž současná situace na Krymu naznačuje, že ukrajinské vojenské jednotky na Krymu budou „odzbrojeny“ znovu.
Dosavadní politický vývoj má samozřejmě i svoje ekonomické dopady. Z Ruska do Evropy vede 12 plynovodů, přičemž 5 z nich prochází přes území Ukrajiny. Analytici proto stále častěji hovoří o závislosti ruské ekonomiky na exportu surovin jako o pojistce, která brzdí „expanzivní“ chování Moskvy. Kromě zemního plynu a ropy má ruská ekonomika značné příjmy také z těžby zlata. Vzestup cen těchto komodit silně vylepšuje příjmy ruského hospodářství.
Dosavadní politický vývoj na Ukrajině má pět hlavních ekonomických dopadů na světovou ekonomiku, akciové trhy a především Evropu:
1) Pokles cen akcií – krize (nejen politické) jsou spojeny s výprodeji a celkovým poklesem v hodnotě akcií. Toto pravidlo je potvrdilo také v případě krize na Krymu.
2) Růst cen energií, zejména v Evropě - v důsledku nepokojů na Krymu vzrostla cena obou hlavních kontraktů na ropu (WTI, Brent)
3) Zpomalení ekonomického růstu v Evropě – dražší energie zvyšují firmám náklady a vedou ke snížení jejich konkurenceschopnosti a ziskovosti
4) Pokles výnosů amerických státních dluhopisů - v dobách nejistoty a krize investoři hledají zajištěná aktiva. Výnos desetiletého státního dluhopisu USA v pondělí klesl o 2,61 % s přicházejícími informacemi o vyostření situace na Krymu
5) Vyšší cena zlata – žlutý kov těží z nejistoty, rizika a obav z budoucnosti, které situace na Ukrajině vzbuzuje. Zlato v pondělí, při eskalaci krize na Krymu, připsalo 29 USD za trojskou unci.
(Zdroj: ČTK, AlArabia, CNBC, CNN, USA Today, Bloomberg)