Komentáře k zadlužení ČR a vlády - zdání klame nebo jsme na cestě k dlouhodobě udržitelným veřejným financím?

Z dnešní nabídky ekonomických dat si nejsilněji o slovo říká výsledek českých veřejných financí. Podle notifikace ČSÚ loni schodek v hospodaření vládního sektoru (centrální vláda, municipality a zdravotní pojišťovny) klesl na 55,9 mld. Kč z předloňských 161,7 mld. Kč (pro srovnání je potřeba vzít do úvahy, že v roce 2012 výsledek zatížily 59 mld. Kč církevní restituce a 12 mld. Kč vracení dotací EU). V poměru k HDP deficit klesl ze 4,2 na 1,4 procenta. Primární rozpočtový deficit (nezahrnuje úroky z vládního dluhu) loni klesl na pouhé 2,0 mld. Kč, tj. 0,1 procenta HDP. Lepšího výsledku české veřejné finance dosáhly naposledy před finanční krizí v roce 2007. Dluh vládního sektoru v poměru k HDP klesl na 46,0 procent HDP z předloňských 46,2 procenta HDP.

Detailní analýza dat ukazuje, že ve skutečnosti je výsledek ještě lepší, než se podle základních dat na první pohled zdá. Deficit se totiž snížil navzdory poklesu HDP. Cyklicky očištěné celkové saldo vládního sektoru loni činilo pouhých 0,8 procenta HDP, primární saldo po zohlednění vývoje ekonomiky dokonce skončilo v přebytku 0,6 procenta HDP. To se České republice nepodařilo nikdy od doby, kdy začínají časové řady potřebné k výpočtu tohoto ukazatele.

Pro hodnocení stavu veřejných financí je zásadní relace deficitu, dluhu, růstu ekonomiky a úrokových sazeb, z níž lze odvodit, zda je vývoj veřejných financí dlouhodobě udržitelný, tedy zda poměr dluhu k HDP směřuje ke stabilní a přiměřeně nízké hodnotě. Patrně největším překvapením loňských dat je zjištění, že Česká republika se dotkla bodu, který splňuje výše uvedenou definici (a to opravdu není aprílový žert). Jinými slovy, pokud by i nadále vláda hospodařilo jako v loňském roce, její dluh v poměru k HDP by dále nerostl a stabilizoval by se na úrovni 46 procent HDP.

Nicméně nic není zadarmo. Cenou za stabilizaci veřejných financí bylo prohloubení a prodloužení recese. Vláda čtyři roky v řadě nastavila fiskální politiku jako restriktivní. Loni negativní fiskální impuls dosáhl 1,3 procenta HDP, stejně jako loni. Problém je navíc ve skladbě rozpočtových opatření. Značná část fiskální konsolidace se totiž odehrála formou snížení veřejných investic. Ty loni dosáhly pouhých 108,1 mld. Kč, zatímco například ještě v roce 2009 činily 191,8 mld. Kč. Nižší objem veřejných investic vláda realizovala naposledy v roce 2002. V malé otevřené ekonomice jsou sice fiskální multiplikátory relativně nízké, u investic však větší než u běžných transferů či daní, lze však odhadnout, že fiskální restrikce loni ubrala z HDP zhruba 0,4 procenta. Při neutrální fiskální politice mohla loni česká ekonomika klesnout pouze o 0,5 procenta, místo oznámených 0,9 procenta.

Otevřenou otázkou zůstává vývoj veřejných financí v dalších letech. Česká republika sice přistoupila k fiskálnímu kompaktu, ovšem bez akceptování nejdůležitějších pasáží týkajících se fiskální disciplíny. Zároveň stále nebyla přijata žádná forma vlastní dluhové brzdy či fiskálního pravidla. Proto je hodnocení veřejných financí pozitivní, díky vývoji v posledních letech, ale opatrné, vzhledem k možnosti opětovného zhoršení v dalších letech. Přitom v kombinaci výrazného snížení deficitu v loňském roce a přijetí legislativy zaručující disciplínu v dalších letech by bylo zlepšení ratingu České republiky na dosah.

David Marek, Patria Finance


Podle údajů Českého statistického úřadu činil v loňském roce schodek veřejných financí České republiky 55,89 miliardy korun, což odpovídá 1,4 procentům výkonu tuzemské ekonomiky. Po letech růstu zároveň došlo i ke stabilizaci státního dluhu vůči hrubému domácího produktu zhruba na 46 procentech.

„Tyto údaje na první pohled vypadají velice optimisticky. Realita české ekonomiky je však zcela odlišná. K příznivému údaji o výši schodku přispěl především vyšší výběr daní, naopak došlo k brutálnímu přiškrcení investičních výdajů vládních institucí. V loňském roce tyto výdaje poklesly o více než 12 procent, ve srovnání s předešlými roky je propad ještě razantnější. To opravdu není žádný Apríl!“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol.

„K čemu nám jsou potom hezká statistická čísla, když reálná ekonomika stagnuje nebo se sune hlemýždím tempem? Nebo si myslíme, že vysoká nezaměstnanost je jen přelud? A co stagnující stavebnictví, které od krize odepsalo přes 36 procent? Vždyť i toto je faktický výsledek restriktivní investiční politiky státu. Je potřeba se přestat šálit jen hezky vypadajícími čísly a nahlédnout pod samotnou pokličku české ekonomiky. Řada odvětví opravdu potřebuje rychlou státní pomoc a adresnou investiční podporu. Je na čase, aby si to už příslušné centrální i regionální instituce uvědomily,“ uzavírá Evžen Korec.

RNDr. Evžen Korec, CSc.
generální ředitel a předseda představenstva
EKOSPOL a.s.