Bankrot po evropsku (III): Poučíme se?
Historie ukázala, že státní bankrot může vyjít levněji než nekonečné úvěrování první, druhé, třetí, osmé země. Co všechny tyto zkušenosti znamenají pro současnou Evropu? Více závěrečné části seriálu.
První díl seriálu Bankrot po evropsku (I): Příběhy z války najdete zde, druhý díl Bankrot po evropsku (II): Kouzlo napravených hříšníků pak zde.
Začněme Řeckem. Tento stát trpí krizí solventnosti. Nikoli pouze likvidity, jak sami sebe stále přesvědčují evropští hodnostáři. Chce to vzít sekeru a vypořádat se s rozcapeným sociálním státem, který ročně požere polovinu hrubého domácího produktu. Tím se zajistí solventnost.
Řecko dále trpí nadhodnocenou měnou. V eurozóně nemá co dělat. Zavedení drachmy by zajistilo konkurenceschopnost, a tudíž dlouhodobou solventnost. Stávající dluhy je třeba restrukturalizovat, aby pro obrozenou ekonomiku nebyly neúnosnou zátěží. (Řešení, které by spočívalo v připojení Řecka k finančně stabilnějšímu Turecku, by se patrně nesetkalo s širším souhlasem tamní veřejnosti.)
Z toho všeho probíhá jen částečná redukce státních výdajů. Opuštění eurozóny a restrukturalizace dluhů ovšem nepřichází v úvahu ze dvou důvodů. První je ideologie dokonale stabilní a dokonale fungující Evropy směřující ke stále těsnější unii. Připustit možnost bankrotu a vystoupení z eurozóny by představovalo asi takovou ztrátu tváře, jako kdyby čínský prezident řekl pravdu o Mao Ce-tungovi. A i když každý ví, že Mao byl největší masový vrah v lidské historii a že Řecko je zralé na bankrot, oficiálně se o tom v Číně, respektive v Bruselu, nemluví.
Druhý důvod je serióznější. Jsou jím hmatatelné zájmy německých a francouzských bank. V řeckých dluhopisech vlastní stovky miliard eur. Účetní přecenění v případě řízeného bankrotu by znamenalo značné ztráty. Finanční pozice německých bank není ideální, ochranný polštář pro případ podobného propadu není příliš buclatý. Kromě toho, kdyby následovaly ostatní státy – Irsko, Španělsko… – mohl by nastat klasický dominový efekt a ani silné Německo by nebylo imunní. Dominový efekt by v krajním případě obnášel run na banky a absolutní insolvenci finančního systému. Vláda by neměla žádnou šanci zasáhnout, neboť hovoříme o částkách daleko přesahujících možnosti německého státního rozpočtu. Tak by se mohlo stát, že problémy Řecka, ekonomicky nevýznamné země, by kaskádovým efektem mohly strhnout celou Evropu, včetně zdejší hospodářské velmoci. To je hororový scénář, z něhož všichni mají oprávněnou hrůzu.
Irsko: Šampión nad propastí
Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/clanek/24036/
Poslední zprávy z rubriky Podnikání:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
?
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.