Je Německo na cestě ke gerontokracii? Taková otázka se nabízí při pohledu na plány současné koalice. Z nich by měli těžit někteří penzisté a lidé, kteří jsou blízko odchodu do penze. Zaplatí to ale zejména mladší generace. Jedná se o částku, která do roku 2030 dosáhne celkem 230 miliard eur. Můžeme dokonce hovořit o tom, že je patrný rostoucí vliv starších lidí na politický vývoj. Například podíl lidí starších 60 let na celkovém počtu voličů vzrostl z 32 % roku 2002 na současných 34,4 %. Tento trend nastavený demografickým vývojem přitom ještě není u svého konce. Starší voliči mají navíc vyšší účast při volbách. Během posledních voleb byla účast ve věkové skupině 60 – 70 let na úrovni 79,5 %.
Dalším silným indikátorem rostoucího vlivu starší generace je věková struktura členů jednotlivých politických stran. V CDU a SPD tvoří starší lidé většinu členské základny a v CSU tomu tak v budoucnu bude pravděpodobně také. Před 20 lety ale představovali lidé starší 60 let jen třetinu členské základny v CDU a v SPD to byla asi čtvrtina. Tento vývoj ovšem odráží problémy těchto stran při získávání nových členů. Konkrétní vývoj podílu členů politických stran starších 60 let na celkové členské základně hlavních politických stran v Německu ukazuje následující graf:
Pokud by současná politická rozhodnutí brala v úvahu jen zájmy majority a ignorovala by zejména mladší voliče, byla by vážně ohrožena schopnost Německa podnikat potřebné reformy. Ale i starší lidé by měli mít zájem na tom, aby instituce zachovaly svou flexibilitu a stát blahobytu nekladl příliš vysoké nároky na ekonomiku a mladší generaci.
(Zdroj: Deutsche Bank)