Mají si vysokoškoláci šetřit na důchod?

Výše státního důchodu závisí na dvou parametrech: výši osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční mzdě za odpracované roky v současné hodnotě) a získané době pojištění. Do doby pojištění se přitom počítají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu řádně odváděno důchodové pojištění, ale rovněž náhradní doby pojištění. Čím vyšší příjem a čím vyšší doba pojištění, tím vyšší státní starobní důchod.

Doba studia jako náhradní doba pojištění

Jako náhradní doba pojištění se započítává doba studia na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v Česku po dobu prvních šesti let po 18. roce věku získaná do konce roku 2009. Doba studia od 1. ledna 2010 se již jako náhradní doba pojištění nezapočítává.

• Pro nárok na důchod se náhradní doba pojištění získaná studiem hodnotí z 100 % a pro výši důchodu z 80 %.
• Při pětiletém studiu na vysoké škole se získá doba pojištění v rozsahu 4 let (5 let x 80 %) pro důchodové účely.

Praktický příklad

Pan Novák studoval před rokem 2010 a získal dobu pojištění v rozsahu 42 let, jeho průměrná měsíční mzda v současné hodnotě je 29 850 Kč. Pan Novotný studoval na vysoké škole po roce 2010, proto se mu studium na vysoké škole do doby pojištění nezapočítává, pan Novotný tak získal dobu pojištění o 4 roky nižší než pan Novák (38 let), průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky má ve stejné výši jako pan Novák, tedy 29 850 Kč. Jak se liší výsledný měsíční starobní důchod obou pánů?

• Výpočet je samozřejmě orientační a všechny výpočty jsou provedeny dle legislativy roku 2014, přestože by oba pánové odešli do důchodu v jiných letech. Z výsledků je však jasně patrné, že dnešní vysokoškoláci budou mít z důvodu nezapočítání studia nižší penzi.
• Měsíční důchod pana Nováka by činil 12 552 Kč a pana Novotného by činil 11 580 Kč.

Nezapočítání studia tedy výrazně sníží státní důchod, v našem orientačním příkladě (všechny výpočty jsou provedeny dle roku 2014) téměř o 1 000 Kč měsíčně.

Jaké řešení mají dnešní vysokoškoláci?

Dnešní vysokoškoláci by měli počítat s tím, že získají nižší dobu pojištění než starší kolegové, kterým se studium pro důchodové účely počítalo. Vlastní spoření a investování na důchod pro dnešní studenty by mělo být samozřejmostí. Čím dříve, tím lépe. Vhodné je začít i s nižšími pravidelnými úložkami. Z důvodu získané nižší doby pojištění budu mít již dle současné legislativy nižší důchod. V budoucnu se bude navíc výpočet důchodu ještě měnit a snižovat se poměr mezi důchodem a mzdou dosahovanou před odchodem do důchodu z důvodu demografických změn.

• Druhou možností pro studenty je dopojištění formou dobrovolného důchodového pojištění. K dobrovolnému důchodovému pojištění je nutné podat přihlášku na místně příslušné OSSZ. Zákonem je stanovena pouze minimální sazba dobrovolného důchodového pojištění, přičemž je možné platit i vyšší platby.
• Výhodnější je však si na penzi spořit a investovat vlastními prostředky, na stát se spoléhat co nejméně. Každý si může zvolit vlastní investiční strategii dle sklonu k riziku, časovému horizontu, aktuální finanční situací a dalších parametrech. Konzultace s kvalitním finančním poradcem je pro zvolení optimální investiční strategie přínosná.

Legislativní změny zvyšují nároky na vlastní zajištění

V posledních letech došlo k několika důležitým změnám v oblasti důchodů, všechny zvyšují nároky na vlastní zajištění na penzi. Tento trend bude navíc  pokračovat i v dalších letech, neboť dochází ke stárnutí populace, prodlužuje se střední délka života penzistů, klesá porodnost, což zvyšuje nároky na finanční zajištění výplaty státních důchodů. V budoucnu bude tedy muset klesnout poměr mezi průměrným státním důchodem a průměrnou mzdou oproti současnému stavu. Dnešní vysokoškoláci by měli zodpovědně přistupovat ke své budoucnosti a vlastní finanční zajištění na penzi by mělo hrát důležitou roli v jejich finančním plánování.