Letošek je přehlídkou geopolitických problémů. Separatistické tlaky na Ukrajině, převrat v Thajsku, střety v Egyptě a Sýrii či válečná zóna zbudovaná v Iráku – to vše patří do výčtu dramatického roku 2014. Jenže, jak se zdá, s trhy geopolitické napětí příliš mnoho nedělá. Tedy alespoň ne po delší časový úsek. Ve výsledku tak evropské a americké akciové trhy míří ke, či dokonce nad svá historická maxima.

Zdroj: Data Bloomberg
To vše navíc při extrémně nízké volatilitě, která dle vývoje indexu VIX klesla na své sedmileté minimum. Geopolitické riziko tak nejenže nezastavilo postup akciového trhu vzhůru (například z důvodu přesunutí finančních prostředků do bezpečnějších oblastí finančního trhu – dluhopisy, vzácné kovy), ale taktéž nevedlo k rozproudění aktivity investorů a s ní spjaté vyšší volatilitě.
Důvodů se najde dozajista celá řada. Jedním z nich by mohla být skutečnost, že veškeré problémy nemají přímé propojení s hospodářským růstem. Globální ekonomika totiž postupně nabírá na síle a její růst, zdá se, není v krátkodobém horizontu geopolitickým napětím ohrožen. Druhou příčinu lze hledat v měnové politice centrálních bank a s ní spjatým úvěrovým cyklem. Monetární expanze posledních let totiž zvyšuje disponibilní prostředky účastníků finančního trhu, kteří namísto nízkoúročených dluhopisů vlévají peníze do výnosnějších (avšak rizikovějších) akciových trhů. I proto krátkodobé výkyvy volatility i výkonnosti akciového trhu spojené s geopolitickými potížemi nemají dlouhodobého trvání, neboť vzápětí přichází dodatečná podpora investorů, pro něž mírná korekce nabízí příležitost ke vstupu do dlouhé pozice. Napětí z politické scény tak na trhy dopadá tlumeně.
Samozřejmě by bylo nerozumné podceňovat rizika pro finanční trhy spjatá s geopolitickým napětím. Především pak v případě Ukrajiny a Iráku, tedy zemí hrajících významnou roli ve světové nabídce energetických komodit. Případná eskalace potíží by totiž vedla k růstu cen ropy či plynu, což by mělo následně dopad na světové hospodářství i jeho klíčové buňky – podniky. Přesto se zraky investorů spíše než k potížím na geopolitické scéně v letošním roce ubírají k politice americké centrální banky. Zde se totiž netrpělivě vyhlíží postupný růst úrokových sazeb, který je po pozitivních datech z trhu práce a údajích o inflaci blízko cílové úrovně zase o kousíček blíže.
Pokud k růstu sazeb skutečně letos dojde, významnou roli sehraje jeho načasovaní, respektive očekávání spojené se startem měnové restrikce. Pokud k ní dojde dříve, než investoři počítají, dozajista se takový krok promítne v rostoucí volatilitě a možná také postupném útlumu objemu prostředků proudících do akciového trhu. To by následně mohlo vést ke ztrátě pozitivního sentimentu a růstový trend by mohl odeznít. Takový scénář by však pravděpodobně tlumila stále nízká výnosnost dluhopisových cenných papírů a celkově by se tak dopady mohly promítnout se zpožděním. V takovém případě by pak růst mohl přetrvat, avšak za vyšší volatility. Ta by byla projevem jistého testování úrovní akciového trhu.
Současné napětí spojené s pádem letadla na Ukrajině jistě vzbuzuje oprávněné otázky investorů ohledně výkonnosti akciového trhu. Při pohledu na vývoj v letošním roce je však evidentní, že pokud vše bude probíhat jako doposud, přehnané obavy jsou zbytečné. Daleko významnější roli totiž sehraje měnová politika, která se již brzy může zcela zásadně změnit.
Zdroje: FT, Bloomberg