Inflace v eurozóně je nízko a proto se množí úvahy o kvantitativním uvolňování. To samé platí o kritických pohledech na tento nástroj monetární politiky. Podle některých QE není třeba, jiní se domnívají, že by nefungovalo a další zase tvrdí, že by jen vytvořilo bubliny, či je dokonce „nezákonné“. MMF ve své poslední analýze schvaluje monetární politiku v eurozóně, zároveň však dodává: „Pokud zůstane inflace příliš nízko, ECB by měla uvažovat o velké expanzi své rozvahy, a to i s použitím nákupů aktiv.“ Podívejme se tedy na nejčastější otázky týkající se QE:
Co je vlastně QE a jak by se lišilo od jiných kroků, které také zvětšují rozvahu ECB? QE je v principu růst rozvahy centrální banky. Během poslední krize a po ní k němu přikročily všechny významné centrální banky. ECB rozjela program LTRO, v jehož rámci poskytovala financování bankám. Cílem bylo poskytnout stabilní několikaleté zdroje, které by podpořily úvěrové aktivity bank. Obavy z toho, že banky nebudou mít dostatek financí, postupně utichly, i když ne zcela. Peníze od ECB tak banky brzy splatily, a to eliminovalo velkou část předchozího růstu rozvahy ECB. Program LTRO tak eliminoval možnost mnohem horšího vývoje, nenastartoval ale růst nabídky širších peněz, ani úvěrovou expanzi.
QE by se od LTRO lišilo, protože ECB by přímo nakupovala aktiva se splatností delší než tři roky. Tyto nákupy mají širší a silnější efekt na sazby, ceny aktiv a výdaje. Rozvaha ECB by se zvyšovala podle záměrů banky, nebyla by ovlivněna rozhodnutími jiných subjektů. QE by tak trvalo až do doby dosažení inflačního cíle.
Jaká aktiva by ECB nakupovala? V tuto chvíli není k dispozici mnoho dostatečně likvidních aktiv, která by ECB mohla kupovat. Trh se sekuritizovanými bankovními aktivy je malý, to samé platí o korporátních dluhopisech. Bankovních dluhopisů je dost, ale jejich koncentrace je vysoká. Centrální banky se obvykle vyhýbají akciovým trhům a zbývající možností tak jsou dluhopisy vládní. ECB by nakupovala všechny, ne pouze dluhopisy na periferii či dluhopisy zemí jádra eurozóny. Pokud by nákupy prováděla v souladu s tím, jaký podíl mají jednotlivé země na kapitálu ECB, byl by to argument proti obvinění z toho, že umožňuje monetární financování deficitů některých zemí.
Jak by QE fungovalo? QE není náhradou za reformy. Může ale zvednout inflaci tím, že podpoří spotřebu a investice v eurozóně. Jak? Došlo by ke zvýšení inflačních očekávání, protože ECB by ukázala, že je rozhodnuta dosáhnout svého inflačního cíle. Tento efekt byl patrný i poté, co ECB dala najevo, že „učiní vše, co bude třeba“. Došlo by k růstu cen aktiv a poklesu sazeb, a to nejen u nakupovaných aktiv. Například ceny evropských akcií stále zůstávají hluboko pod úrovněmi zaznamenanými před krizí.
Vyšší ceny aktiv by ale nepůsobily jen přes efekt bohatství. Domácnosti i firmy nyní omezují výdaje, protože se snaží snížit své zadlužení. Probíhá rozvahová recese a vyšší ceny aktiv a nižší reálný náklad dluhu by mohly současnou dynamiku změnit. K tomu se přidává pozitivní dopad QE na nabídku úvěrů. Největšími držiteli vládních dluhopisů jsou v eurozóně banky a jejich vyšší ceny znamenají vyšší hodnotu kapitálu bank. Vyšší ceny aktiv by se pak měly projevit i růstem poptávky po úvěrech.
Může být QE efektivní i v situaci, kdy už sazby leží nízko a celý systém je postaven na bankovních úvěrech? Jak bylo uvedeno, QE funguje i přes bankovní systém. Projevilo se to také v Japonsku a v Evropě je pro pokles výnosové křivky mnohem větší prostor než v této zemi.
Proč tedy ECB dosud ke QE nepřikročila? ECB jasně uvedla, že se nekonvenčním krokům nebrání, ale že situace si zatím QE nevyžaduje. Skutečně by nepomohlo, pokud by se banka o tento krok pokoušela, ale zároveň bylo jasné, že o něm pochybuje. Například japonská centrální banka ukončila podobný program na přelomu tisíciletí příliš brzy, ještě předtím, než se zvedla inflace a inflační očekávání. V roce 2013 už ale provedla razantní kroky včetně jasně stanoveného časového rámce a cílů. Výsledkem byl významný posun v inflačním očekávání.
Jak je to s vedlejšími efekty včetně bublin a oslabení kurzu? QE donutí banky k posunu od vládních dluhopisů k úvěrům. Jde o rizikovější aktivitu, ale to je cílem celé operace. Nyní nehrozí, že by růst úvěrů dosáhl příliš vysokého tempa. Pokud by došlo na nafouknutí bublin, měly by být použity cílené makroprudenční nástroje. QE by pravděpodobně oslabilo euro, což by ale mělo pomoci v boji s nízkou inflací. Depreciace kurzu však není jistá. Rostoucí ceny aktiv a zlepšený ekonomický výhled mohou dokonce zvýšit příliv kapitálu do eurozóny a vyústit v posílení eura.
Zdroj: IMFdirect