Mírová dohoda mezi Hamásem a Izraelem podepsaná 26. srpna dala prostor k počítání ztrát. U těch lidských se odhaduje na 2000 mrtvých Palestinců a zhruba 70 padlých na straně Izraele. Kromě nevyčíslitelné hodnoty způsobené ztrátami na životech doprovází každou válku také významné ekonomické škody. Ty v případě pásma Gazy šplhají podle odhadů zdejších médií až k 4 mld. USD.
Největší nákladovou položkou byly bezesporu výdaje na armádní zařízení. Rakety, munice či tanky – to vše podle izraelských médií stálo zemi něco mezi 1,2 až 2,3 mld. USD. Hned v závěsu jsou poté infrastrukturální škody. Poničeno bylo na 15 nemocnic, více než 10 600 domů či klíčová elektrárna v oblasti. I proto OSN vyzvala k dodatečné humanitární pomoci v hodnotě zhruba 367 mil. USD, z čehož polovina by měla sloužit k zajištění potravinového zásobování pro více než půl milionu lidí. Velká část peněz by měla mířit do oprav poničených budov či asistenční pomoci. Zhruba 225 mil. USD má pak například stát oprava některých architektonických skvostů.
Izraelská vláda již představila svůj předběžný plán na postupnou nápravu způsobených škod. V jeho rámci počítá s navýšením výdajů, k jejichž financování hodlá využít uvalených daní na transakce týkající se nemovitostí. Významným problémem pro izraelskou ekonomiku je také pokles celkové produktivity. Tu způsobuje přetrvávající obava z raketových útoků mezi pracovníky, kteří tak odmítají nastoupit zpět do pracovního procesu.
V celkovém vyjádření má však mít padesátidenní válka s Hamasem na izraelskou ekonomiku malý dopad. Alespoň je o tom přesvědčený izraelský ministr financí Jair Lapid. „Očekáváme v důsledku této operace pouze malý pokles růstu, zejména kvůli dopadu na turistiku," prohlásil Lapid. "Zkušenosti ukazují, že růst se rychle obnoví, jako tomu bylo při dřívějších (vojenských) kampaních," dodal s tím, že vláda bude ovšem pravděpodobně muset navýšit rozpočtový deficit.
Prognóza z doby před začátkem konfliktu předpokládá, že izraelská ekonomika letos stoupne o 2,9 procenta. Izraelská centrální banka již dříve odhadla, že v důsledku ozbrojeného konfliktu může letošní tempo růstu HDP klesnout až o půl procenta.
Zdroje: Reuters, CNNMoney