Krize na Ukrajině ovlivní Evropu čtyřmi hlavními kanály: Přímým obchodem, cenami energií, změnou důvěry v ekonomiku a přímými finančními vazbami. Nejsilnějším faktorem bude přímý obchod. Exporty eurozóny do Ruska dosahují přibližně 80 miliard eur, tedy asi 0,8 % HDP. V absolutním vyjádření nejde o velké číslo, v současném prostředí ovšem svou roli hraje. Od počátku roku 2013 snížily exporty do Ruska produkt eurozóny asi o 0,1 %. Pokračující slábnutí ruské ekonomiky a omezení vzájemného obchodu budou mít další negativní dopad na vývozy. Podle našeho odhadu tento faktor sníží produkt asi o 0,2 – 0,3 %. Nejvíce postižená bude v tomto ohledu východní Evropa a potom také severní Evropa. Mezi největšími evropskými ekonomikami je nezranitelnější Německo, nejméně zranitelné jsou naopak země na periferii.
Po přímém obchodu bude nejvýraznějším faktorem energetický šok. Evropa dováží z Ruska asi čtvrtinu celkově spotřebované ropy a plynu. Rusko už omezilo dodávky na Ukrajinu a ta tak bude možná donucena k tomu, aby v zimě využila část plynu, který přes její území proudí na západ. Podobné problémy podle nás povedou k růstu cen plynu, a to v řádu 5 – 10 %. Vliv na ceny ropy by měl být naopak zanedbatelný. Celkový negativní dopad těchto faktorů na produkt eurozóny by podle nás mohl dosáhnout asi 0,1 %.
Růst eurozóny bude také ovlivněn vývojem důvěry na trzích. Ceny evropských akcií už ze svého vrcholu dosaženého v červnu 2014 oslabily asi o 10 % a můžeme se proto domnívat, že geopolitické tenze se na trzích již projevily. Je ale pravděpodobné, že pokud nedojde k prohloubení krize, její další dopad na HDP vyvolaný poklesem důvěry by už měl být zanedbatelný. Podobná je situace ohledně přímých finančních vazeb.
Jestliže zvážíme všechny faktory dohromady, celkový dopad tenzí mezi Ruskem a Ukrajinou by měl dosahovat asi 0,3 – 0,4 % HDP eurozóny a z toho už se přibližně 0,1 % projevila kvůli poklesu exportů do Ruska. Tato analýza předpokládá, že krize sice bude pokračovat, ale nedojde k jejímu výraznému zhoršení. Pokud by ke zhoršení krize skutečně došlo, což se může stát, může konečný efekt dosáhnout až 1 % HDP eurozóny. Takový šok by ji tedy pravděpodobně poslal zpět do recese.
ECB kvůli slabému růstu a nízké inflaci snížila sazby na 0,05 % a ohlásila program nákupu ABS a krytých dluhopisů. Je ale možné, že pro oživení ekonomiky bude muset v následujících čtvrtletích učinit více a začít se širším programem kvantitativního uvolňování. Dluhopisové trhy nyní čekají, že ECB sazby nezmění až do roku 2017. Podle našeho názoru je nyní nejlepší orientovat se na dluhopisy periferie a zejména Španělska a Itálie. Zvyšující se úrokový diferenciál mezi USA a Velkou Británií na straně jedné a eurozónou na straně druhé pak volá po podvážení eura.
Zdroj: Pimco