Včera tomu bylo šest let, co zbankrotovala americká investiční banka Lehman Brothers. Jak víme, odstartovala největší finanční krizi v poválečném období, která vedla k tzv. “Velké recesi”, jež zasáhla drtivou většinu vyspělých zemí světa.
Ačkoliv většina makroekonomických a tržních parametrů se vyšplhala na předkrizové úrovně, investoři či tvůrci hospodářských politik vědí, že ekonomický svět po pádu Lehman Brothers nebude nikdy takový, jako byl před krachem této banky. To, co totiž po pádu Lehman Brothers následovalo, si dovedl představit opravdu jen málokdo a ne náhodou o tom bylo napsáno mnoho knih. Zajímavé přitom je, že popularita řady z nich těží z toho, že ex post se nám jeví symptomy, jež předcházely globální krizi let 2007-2009 (efektivně krize začala v létě 2007, kdy zkolaboval trh s cennými papíry CDO), tak jasně, že je až s podivem, že je lidé se zdravým selským rozumem mohli ignorovat. Ano, zázračné zbohatnutí sopečného Islandu, neuvěřitelný růst cen nemovitostí ve zcela neatraktivních lokalitách USA či rychlé dotažení životní úrovně Řeků na průměr eurozóny byly indicie roku 2006, že něco není v pořádku. Nicméně odhalit skutečné příčiny krize zdaleka tak triviální nebylo a existuje opravdu jen několik málo ekonomů, kteří dokázali těmto finančně a ekonomicky podivným věcem přijít na kloub a to i z teoretického hlediska.
Jádro problému totiž spočívalo v narůstání finanční páky (anglicky leverage) uvnitř celého finančního systém, přičemž příčiny tohoto trendu nebyly jen makroekonomické (dlouhodobě nízké oficiální úrokové sazby), ale vyloženě mikroekonomické (relativně nízká úroveň kapitálu) a tak je nebylo jednoduché odhalit. Jinak řečeno poučení z krizového vývoje 2008 je opravdu složitější záležitost, takže dejme si dnes dobrý pozor na ty, co nám dnes říkají, že již v roce 2006 věděli, že je “něco” špatně. Je totiž dost dobře možné, že tito apoštolové krize z roku 2008 nedokáží rozplést její skutečné příčiny i šest let poté.
Forex
Inflační data v Polsku nepřekvapila. Spotřebitelské ceny v souladu s tržním konsensem se v srpnu oproti předchozímu měsíci propadly o 0,4 %, což v meziročním vyjádření znamenalo pokles o 0,3 %. Vzhledem k tomu, že zveřejněná srpnová inflace nedává důvod domnívat se, že by polská centrální banka v říjnu přistoupila k razantnějšímu poklesu sazeb, než je očekávaných 25 bazických bodů, ani trh včera výrazněji nereagoval. Polský zlotý spolu s korunou a forintem mírně posílil.
Dnes budou zveřejněny české výrobní ceny. My jsme v našem odhadu mírně nad trhem. Očekáváme meziroční nárůst cen o 0,1 %, nicméně tyto údaje na trh velký vliv mít nebudou. Trhy budou pravděpodobně spíše vyčkávat před zítřejším zasedáním Fedu.
Upozornění:
Tento článek vytvořila společnost Československá obchodní banka, a.s., Patria Online a.s. nenese odpovědnost za jeho obsah.
Informace
obsažené v tomto dokumentu poskytuje Československá obchodní banka, a.
s. (dále jen „ČSOB“) v dobré víře a na základě pramenů, které považuje
za správné, důvěryhodné a odpovídající skutečnosti. Přesto ani ČSOB ani
žádný z jejích zaměstnanců či zmocněnců nepřebírá žádnou právní
odpovědnost ani záruku vůči klientovi za jakoukoliv informaci, která je
obsažena v tomto dokumentu, a zároveň ČSOB nečiní žádné prohlášení
ohledně přesnosti a úplnosti těchto informací. ČSOB také nepřebírá
jakoukoliv odpovědnost za případnou ztrátu nebo škodu, kterou může
klient utrpět. ČSOB jako aktivní účastník obchodování na finančních
trzích upozorňuje adresáty tohoto dokumentu, že obchoduje s investičními
nástroji, ke kterým se vztahují informace obsažené v tomto dokumentu.
Bez předchozího souhlasu ČSOB nelze tento dokument ani jeho části
kopírovat nebo dále šířit. Tento dokument má pouze informační charakter a
jeho text není právně závazný, nepředstavuje nabídku podle § 1732
zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „občanský zákoník“), ani veřejnou nabídku podle § 1780
občanského zákoníku.
Podmínky užívání www stránek Patria Online a Investiční disclaimer.