V posledních týdnech jsme byli svědky velké volatility na měnových trzích u rozvíjejících se zemí. Měny zemí, jako je Rusko, Polsko, Turecko, Jižní Afrika či Brazílie se k dolaru dostaly na nejnižší úrovně letošního roku. Příčinou je zejména oživení americké ekonomiky a očekávání, že Fed bude, co se týče cyklu monetární politiky, daleko před ECB. Normalizace americké politiky musela přijít a měla by přispět i k provedení potřebných strukturálních reforem. Příliš levné peníze totiž mohly některým vládám umožňovat vyhýbání se těmto reformám.
Oživení americké ekonomiky by v konečném důsledku mělo prospět zemím zaměřeným na exporty. Silný dolar by měl pomoci rozvíjejícím se zemím prodávat více zboží do USA, nejvíce by z něj měly těžit Latinská Amerika a Asie. Spolu se sílícím dolarem je patrné oslabení některých trhů s komoditami. Týká se to zejména ropy. Je možné, že spekulativní poptávka po nich slábne v důsledku zmíněné normalizace americké monetární politiky a také v důsledku cyklických faktorů. Z určitého pohledu je současný vývoj podivný, protože krize na Středním východě a na Ukrajině stále pokračuje.
Nižší ceny komodit představují pro řadu rozvíjejících se trhů negativní faktor. Zde hovoříme zejména o Latinské Americe, Středním východě, Společenství nezávislých států a Africe. Těžit z nižších cen budou naopak dovozci komodit, tedy zejména země na východě Evropy a v Asii. Konkrétně lze jmenovat Ukrajinu, Polsko a Turecko. U Ruska znamená pokles ceny ropy o 10 dolarů pokles příjmů z této komodity asi o 25 – 30 miliard dolarů.
Silnější dolar také poškodí země, které mají velký objem závazků v této měně. Negativně bude působit i na Turecko, které sice nemá mnoho dolarových dluhů, ale jeho potřeby krátkodobého refinancování vnějšího dluhu jsou vysoké a země dosahuje deficitu běžného účtu ve výši 50 miliard dolarů. Zkušenosti ukazují, že toto refinancování proběhne bez problémů, cenou ale bude slabší lira, vyšší sazby a nižší růst.
Měny rozvíjejících se ekonomik v poslední době znatelně oslabují a je jednoduché upozorňovat na to, jaká rizika a negativa daný vývoj přináší. Tyto pohyby ale mohou mít i pozitivní důsledky, mohou přinést oživení a růst a podpořit tolik potřebné strukturální reformy. Za pozornost stojí i to, že žádná země z takzvané „zranitelné pětky“ neměla doposud problémy se splácením dluhu i přesto, že se o nich po změně monetární politiky Fedu tolik hovořilo. Je tedy možné, že celá tato diskuse je trochu přehnaná. Problémy se naopak ukazují u zemí jako Venezuela, Argentina, Rusko a Ukrajina. Zkratka VARU ale nezní moc zajímavě.
Autorem je Tim Ash ze Standard Bank.
Zdroj: BeyondBrics