Indie se stala ve 3. čtvrtletí odběratelem zlata číslo jedna
V listopadu se cena zlata propadla na své několikaleté minimum, 7. listopadu byla cena zlata pouhých 1 134 dolarů za troyskou unci. Cena zlata je přímo ovlivněna globální poptávkou po drahém kovu, která se ve 3. čtvrtletí propadla téměř na své pětileté minimum. Na trhu s drahými kovy chybí tradiční signály pro investory k nákupu zlata, a tak své investice spíše zdržují. Výjimkou byla Indie, kde se poptávka po zlatě zdvojnásobila díky období svateb a říjnovému festivalu Diwali. Také ruská centrální banka navýšila ve třetím čtvrtletí tohoto roku zásoby žlutého kovu. Globální poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí poklesla o 2 %, jednalo se o 929,3 tun, což je oproti předešlému čtvrtletí propad o 28 tun a v porovnání s prvním čtvrtletím o 148 tun.
Čína jako jeden z největších konzumentů zlata v tomto období snížila své nákupy o 37 % a ztratila tak své světové prvenství, které v tomto období převzala Indie. Ta se stala odběratelem zlata číslo jedna s 60% nárůstem poptávky po zlatých špercích. Celkově Indie tohoto kovu nakoupila 225,1 tun, Čína „pouze“ 182,7 tun. Podle Světové rady pro zlato vyšší poptávku v Indii rozpoutala nízká cena zlata, ale také vyšší důvěra v novou vládu vedenou Narendrem Modim. Alistair Hewitt, vedoucí oddělení market intelligence ve Světové radě pro zlato, řekl, že tento rok v Číně i Indii očekává stejnou poptávku po zlatě, ta by měla do konce roku dosáhnout 850-950 tun. Celková globální poptávka by se pak měla vyšplhat přes 4 000 tun zlata.
Oproti celosvětovému trendu i ruská centrální banka ve třetím čtvrtletí tohoto roku nakupovala více zlata, posílila tak své rezervy zlata o 55 tun. Celkově se jedná o více než polovinu zlatých rezerv, které byly za toto čtvrtletí centrálními bankami nakoupeny. Chtěla tak ruská centrální banka pomoci ceně zlata vyšplhat nahoru nebo vnímá zlato právě vzhledem k jeho nízké ceně jako vhodnou investici? Důvody jsou jiné, jde o diversifikaci rezerv jako takových. Navíc, poptávka po zlatě v Rusku je velmi složitá a váže se spíše k politické než ekonomické situaci. Dopad sankcí proti Rusku poznamenal těžaře zlata, kteří sami nemůžou vytěžené zlato vyvážet mimo Rusko. Vytěžené zlato je prodáváno převážně privátním lokálním subjektům a komerčním bankám, které jej prodávají centrální bance nebo zahraničním bankám, ale ty jsou vzhledem k současným západním sankcím v této věci neaktivní. Vláda tedy přislíbila odkup domácího drahého kovu za tržní cenu a byla tak donucena zvýšit nákupy zlata. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullina učinila prohlášení, které naznačovalo, že Rusko vidí své zlaté rezervy jako geopolitickou a finanční válečnou zbraň. Poptávka po zlatě celosvětově klesá, ale pokud bude Rusko pokračovat ve svých nákupech zlata, mohla by se poptávka zase zvýšit, stejně tak jako jeho cena, a drahý kov by se tak díky Rusku objevil spíše v politických než ekonomických diskuzích.
Libor Křapka, manažer prodeje investičních kovů společnosti SAFINA
Safina, a.s. - přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě.
Více informací na: www.safina.cz
Přečtěte si také
Zlato online
Datum | Jedn. | Kurz |
---|---|---|
03.05.2024 22:10 | 1 unce | 2 301,29 USD |
03.05.2024 22:02 | 1 unce | 2 301,46 USD |
03.05.2024 21:56 | 1 unce | 2 300,11 USD |
03.05.2024 21:48 | 1 unce | 2 299,85 USD |
03.05.2024 21:42 | 1 unce | 2 299,68 USD |
03.05.2024 21:36 | 1 unce | 2 298,15 USD |
03.05.2024 21:28 | 1 unce | 2 298,70 USD |
03.05.2024 21:22 | 1 unce | 2 299,35 USD |
03.05.2024 21:16 | 1 unce | 2 296,62 USD |
03.05.2024 21:08 | 1 unce | 2 297,85 USD |