Jsou investoři, kteří mají rádi povídky – úvahy až sny o tom, co všechno může ta či ona společnost dokázat, jak jí prudce porostou tržby a hotovost, jak o ní budou všichni mluvit a hlavně kupovat její akcie. A jsou investoři, kteří zase povídky nemají moc rádi. Spíše se ohlížejí po něčem, na co si lze už nyní „šáhnout“, co má nějakou historii, co se může prokázat úspěchy. Zejména pro ty druhé je dnešní příspěvek, i když i zde je povídka významnou součástí (úplně bez ní to samozřejmě nejde).
V nedávno uvedeném článku zaměřeném na „Pět dividendových démantů Kanady“ nalezneme i Canadian Pacific Railway a v doprovodném textu následující: „Kanada je země bohatá na nerostné suroviny a potřebuje nějaký způsob, jak zdroje dostat na místo, kde můžou být nejlépe využity ... na starosti to má společnost Canadian Pacific Railway, která existuje už od 19. století a postavila první transkontinentální železnici.
CPR není růstově - povídkovou akcií, růstem ceny akcií ale svým akcionářům radost udělat umí. Její návratnost se za posledních pět let vyšplhala na úroveň 300 % (špatně si nevedou ani jiní přepravci). Beta CPR je přitom kolem jedné, což znamená, že požadovaná návratnost by se měla pohybovat na podobné výši, jako u celého trhu (návratnost realizovaná je ale mnohem výše):
Zdroj: FT
Tržby společnosti už pět let soustavně rostou, minulý rok dosáhly úrovně 6 miliard kanadských dolarů. U čistého zisku se o soustavném růstu hovořit nedá – po roce 2010 dva roky klesal, v roce 2013 ale dosáhl rekordní úrovně 850 milionů kanadských dolarů. Návratnost vlastního jmění ROE se tak dostala na zajímavé úrovně (např. ve vztahu k návratnosti požadované):
Zdroj: FT
Velmi hezké překvapení pak ukazuje pohled na schopnost generovat provozní hotovost. Zatímco v roce 2009 dovedla firma na této úrovni vydělat 451 milionů dolarů, zejména díky raketovému růst let 2012 a 2013 se dostala až na loňské téměř 2 miliardy dolarů. Výkaz CF také ukazuje, že zisky let 2009 – 2011 byly „postiženy“ významnými účetními položkami, ale CF bylo znatelně lepší. A za zmínku stojí i to, že k růstu provozního CF nedocházelo s pomocí většího pohybu pracovního kapitálu.
Nadšení pak trochu krotí pohled na investice, respektive CapEx. Ten totiž také výrazně roste a minulý rok se dostal na 1,2 miliardy dolarů. Po těchto investicích tak firmě zbylo asi 700 milionů dolarů, v roce 2012 jen necelých 200 milionů dolarů a předchozí roky byla na této úrovni dokonce v hodně červených číslech.
Zdroj: FT
Firmy měla ke konci posledního čtvrtletí asi 5 miliard kanadských dolarů úročeného dluhu, hotovosti asi 300 milionů dolarů. Pokud čistý dluh vztáhneme k EBITDA, zjistíme, že je asi 2,5 vyšší než EBITDA. Nejde tedy o žádnou firmu s ultrasilnou rozvahou, která by řešila příjemný problém jak optimalizovat svou kapitálovou strukturu a zásobu hotovosti (zapáčenými) odkupy a dividendami.
Analytici čekají, že zisky letos i příští rok porostou o 20 – 30 %. Co kdyby byla firma krátkodobě schopna generovat cash flow po CapEx na úrovni roku 2013? Její tržní kapitalizace je 36,17 miliard kanadských dolarů. Požadovaná návratnost se s bezrizikovými výnosy na 1,96 % (tedy ještě níže než u amerických 2,30 %) a betou na 1,05 může pohybovat kolem 7,8 %. S krátkodobým volným cash flow na 700 milionech dolarů by toto CF muselo na ospravedlnění současné kapitalizace dlouhodobě růst o 5,8 %. Na to, jak moc odpovídající číslo je to z hlediska fundamentu, bychom se už museli ponořit hlouběji do přepravně – komoditní povídky CPR a Kanady a tento ponor už případně nechám na čtenářovi. Zároveň s ním je dobré si uvědomit, že tento implikovaný růst není zase tak daleko od požadované návratnosti – pomalu jsme tedy v oblasti „všechno je valuačně možné“. Pokud by krátkodobé volné CF bylo menší, implikované růsty budou vyšší a naopak.
Mě osobně zde hodně zajímá, jak moc karátů tento „dividendový diamant“ má (nebo je to spíše dividendová lokomotiva?). Tedy jaký je potenciální dividendový výhled. Opět se musíme odpíchnout od toho, jaké bude CF po investicích. Kdyby to v dohledné době bylo oněch 700 milionů dolarů, je pro zvýšení dividend z loňských 244 miliard velký prostor. Hlavní předpoklady jsou samozřejmě silné provozní CF a investice nepřevyšující výrazně standard roku 2013. Firma by se také musela „vyvarovat“ akvizic. A hlavně by musela být spokojena s výší svého dluhu a zásobou hotovosti v rozvaze – volné cash flow by tak skutečně teklo celé k akcionářům. K tomu dochází málokdy a zde by asi bylo namístě uvažovat alespoň o mírném posílení rozvahy – snížení dluhu a zvýšení zásoby hotovosti (poslední dva roky se dluh prakticky nehnul, hotovost se zvedla z hodně skromných 47 milionů dolarů v roce 2011). Ale i tak ...