Poslední dobou se hovoří hlavně o ropě, ale letos došlo také k propadu cen uhlí. To tvořilo páteř ekonomik devatenáctého století, k jeho renesanci pak došlo ve chvíli, kdy se Čína stala v roce 2001 členem Světové obchodní organizace a vytvořila obrovskou poptávku po této komoditě. Tento vývoj ale v posledních letech nabral jiný směr a důvody mají v mnoha ohledech stejný základ jako u ropy. Revoluce v těžbě břidlicového plynu v USA vytvořila masivní převis nabídky uhlí ze Západní Virginie. Stalo se tak navíc v době, kdy poptávka z klíčových trhů Indie a Číny začala slábnout.
Ceny australského uhlí letos klesly o 25 % a dostaly se na pětiletá minima. odhaduje, že čtvrtina australských dolů je nyní nezisková. Obchodníci s uhlím dnes poukazují na to, že nedochází k obvyklému navyšování zásob v Číně, Japonsku, Indii, Koreji a EU. Ze střednědobého hlediska pak těžební firmy a investoři čelí zejména možnosti, že Čína už dosáhla svého „uhelného vrcholu“. Mezinárodní energetická agentura IEA k tomu uvádí: „Po celá desetiletí znala poptávka z Číny jen jeden směr, a to vzhůru. Za posledních třicet let klesla pouze dvakrát, naposledy v roce 1997. Nyní se čínská vláda snaží o posun směrem k jiným zdrojům energie a klade důraz na čistotu ovzduší. Je tak otázkou, zda výsledkem nebude dosažení vrcholu spotřeby uhlí.“
Na druhou stranu je pravděpodobné, že Peking bude kvůli pokračujícímu silnému růstu ekonomiky a poptávce elektráren jen těžko hledat způsob, jak omezit spotřebu uhlí a snížit jeho podíl na celkové spotřebě energie. IEA odhaduje, že pokud bude čínská ekonomika do roku 2019 růst o 7 % ročně, uhlí bude i nadále její pevnou součástí. Pokud by chtěla čínská vláda závislost na něm snížit, musela by zvýšit spotřebu plynu o 250 %, či postavit 300 jaderných reaktorů spolu s dalšími 30, které už jsou naplánované. Je jasné, že toho nelze dosáhnout a uhlí tak bude v čínské ekonomice hrát i nadále významnou roli.
Největší uhelné společnosti světa ale i přes očekávaný vývoj v Číně agresivně omezují vlastní kapacity. Například minulý týden uvedla, že hledá kupce pro některé své doly v Austrálii a Jižní Africe. Rival postupuje podobně a doly uzavírají dokonce i čínské nízkonákladové firmy. tvrdí, že v krátkém období lze jen těžko najít důvody, proč by měla cena uhlí růst. V delším výhledu se ale dá čekat, že se „otřesná ziskovost“ posledních let projeví v nižších těžebních kapacitách. Zároveň bude dále růst poptávka, a to hlavně díky rozvíjejícím se zemím.
Zdroj: The Telegraph