Největší burzovní krach v historii

Zákon, který změní svět

Robert Kiyosaki ve své knize „Proroctví“, kterou vydal v roce 2002, upozorňuje na záludnosti amerického Zákona o důchodovém zabezpečení zaměstnanců ERISA (Employee Retirement Income Security Act), který umožnil vytvoření programu sociálního zabezpečení amerických zaměstnanců označovaného 401 (k), jenž měl těmto zaměstnancům pomoci se náležitě finančně zabezpečit pro období, až budou odcházet do penze.

Tento zákon donutil lidi svěřit svou budoucnost trhu cenných papírů…

Podle Roberta Kiyosakiho, nejenže jim tento zákon náležité finanční zabezpečení neposkytne, ale dokonce se bude významně podílet na největším burzovním krachu kapitálových trhů v historii jejich fungování. Respektive tento krach kapitálových trhů způsobí zaměstnanci, kteří na základě uvedeného zákona, pravidelně ukládali peníze do svých penzijních fondů.

Největší burzovní krach v historii bude způsoben miliony lidí, kteří mají své peníze ve společných fondech.

Mezi lety 2015 až 2020 bude odcházet do penze více než 80 milionů příslušníků silné poválečné generace amerických zaměstnanců, velmi slušně vydělávajících a tudíž i poměrně významně spořících ve svých penzijních fondech.

Tito lidé postupně nakupující cenné papíry na kapitálových trzích ale nejsou skutečnými investory - investory, kteří dokážou vydělávat jak na vzestupném, tak i na sestupném trhu.

Po odchodu do penze si budou chtít udržet svou dosavadní životní úroveň, k čemuž namísto podílových jednotek fondů budou potřebovat peníze.

Až začnou první výprodeje těchto fondů, budou reagovat jako většina amatérských investorů… podlehnou panice a začnou prodávat… prodávat, aby se zachránili… prodávat aby zachránili svou budoucnost.

Následné masové výprodeje strhnou bouři, která nadlouho změní finanční cykly a povede k největší konjunktuře na kapitálových trzích a největší depresi v historii lidstva.

Jak nás propíchnutí jedné bubliny vystaví jiné

V reakci na splasknutí bubliny technologických společností dot.com a tragédii se Světovým obchodním centrem v září 2001 si nově jmenovaná Bushova vláda a Kongres zvolily špatně. Místo aby provedly americkou společnost nápravnou recesí, zametly všechno pod rohožku a koupily si drahocenný čas.

Ve jménu povzbuzení ekonomiky nechaly projít sérii nezodpovědného zvyšování utrácení. Následně přizpůsobivá Federální rezerva nechala klesnout míru úroků na nejnižší poválečnou úroveň, aniž by vzala v úvahu fakt, že míra národních úspor je na cestě z „nížin“ do minusu…

Tyto aktivity prozatím uklidnily síly recese. „Blbounus Americanus“ se tedy s novými penězi na utrácení rozhlížel, kam s penězi. Mnoho jich padlo na spotřebu, většinou zboží dovezeného z Asie, ale co s tím zbytkem? Nedávné počínání na trhu s akciemi byla pokořující zkušenost, takže tato možnost nepřipadala v úvahu.

Lákavě nízké hypoteční sazby ale přitahovaly pozornost k nemovitostem.

Recese byla odložena, zatímco bublinu na trhu s akciemi nahradila mnohem větší bublina na trhu s nemovitostmi.

Jak to všechno nakonec dopadlo, dnes již všichni víme. Jestliže splasknutí bubliny s akciemi doprovázel následný propad kapitálových trhů, tak splasknutí ještě větší bubliny nemovitostí doprovázel ještě větší propad na kapitálových trzích.

Velké finále

Spojené státy se nepoučily. V roce 2008 nastoupily bezprecedentní cestu horečného tištění peněz, které prostřednictvím různých mechanismů rozdávají finančnímu sektoru, aby povzbudily skomírající ekonomiku.

Naposledy v listopadu 2010 schválily další pobídku ve výši 600 miliard dolarů.

Některé krátkodobé efekty mohou být přínosné, ale z dlouhodobého hlediska znamenají takové zásahy do ekonomiky cestu do pekel.

Jednou propíchnuté bubliny už se znovu nenafouknou. Přidaná likvidita jednoduše plyne do něčeho jiného.

Tak jako se bublina na trhu s akciemi technologických společností stala ještě větší bublinou v nemovitostech, tak tato bublina v nemovitostech při neustále přidávané likviditě vyrobí ještě mnohem větší bublinu někde jinde, pravděpodobně v komoditách a drahých kovech.

Stejně jako v předešlých dvou případech bude splasknutí této bubliny následovat ještě mnohem větší propad kapitálových trhů. Ve spojení s výše uvedenými negativními důsledky zákona ERISA se bude jednat o největší burzovní krach v historii lidstva.

Dokonalá ekonomická bouře

Rodí se události, které jakmile se plně spojí, povedou k rychlé a zničující ekonomické zkáze. Bude to dokonalá ekonomická bouře, nemůžeme udělat nic, co by ji zastavilo.

Svět dospěl do bodu, odkud už není návratu.

Přichází fiskální potopa biblických rozměrů.

Jedním z nejlepších způsobů, jak se chránit před nastávající ekonomickou bouří, je převést své zdroje do tříd aktiv, které vydrží příliv a odliv.

Chytří investoři se již zbavují „papírových“ aktiv – akcií, dluhopisů, podílových fondů, a pod… a převádějí je do hmotných aktiv – nemovitostí, komodit a drahých kovů.

Kyvadlo (symbolizující cykly finančních trhů) se nezastaví v půli cesty. Musí napravit minulé extrémy…