Amerika.com – mýtus o bohatství

Ekonomika Spojených států, po dlouhou dobu hlavní světový věřitel, nyní největší světový dlužník, prohrává bitvu proti obchodní a finanční nerovnováze, jež každým dnem vzrůstá a která je už příliš velká na to, aby se dala zvrátit.

Společnost, která šetřila, vyráběla, vytvářela bohatství a byla hlavním vývozcem, se stala společností, která přestala šetřit, od výroby se přesunula ke službám, vyhnala národní a osobní zadlužení do rekordních výšek a využívá vypůjčené peníze k financování nadměrné spotřeby dováženého neproduktivního zboží.

Spojené státy se neodvratně blíží k úplnému peněžnímu kolapsu, jakožto nejpravděpodobnější variantě toho, co se bude odehrávat.

Nelze určit přesné datum, kdy se tak stane, ale jednou určitě přijde den zúčtování, který měl přijít už dávno.

Dny, kdy Spojené státy byly největší ekonomickou mocností, jsou sečteny. Dolar se zhroutí a Američané zažijí stagflaci neočekávaných rozměrů ve formě recese a hyperinflace.

„Američtí politici za pomoci Federálního rezervního systému uspějí v něčem, co žádná zahraniční mocnost nedokázala: srazí americkou ekonomiku na kolena.“

Jak se Spojené státy do tohoto průšvihu dostaly

Mizérie, v níž se Spojené státy aktuálně nachází, paradoxně zahájily úspěchy Američanů v obou světových válkách a v průmyslové výrobě meziválečného a válečného období, a následně pak období blahobytu po druhé světové válce.

Americké společnosti náležitě prosperovaly na dodávkách válečných zbraní a poválečných rekonstrukcí válkou poškozených zemí.

Status rezervní měny, odznak nadřazenosti Ameriky, který byl Spojeným státům udělen dohodou v Bretton Woods v roce 1944, se stal pro Američany obojím: požehnáním i prokletím.

Statutem rezervní měny jsou Spojené státy zproštěni omezení, které by pro ně jinak platila. Dovoluje jejím obchodním schodkům existovat a dále narůstat.

Dovolila dokonce i popírat (dočasně) základní ekonomickou poučku definovanou Miltonem Friedmanem, a to že:

Pokud dodávka peněz poroste rychleji než skutečná ekonomická aktivita, porostou i ceny.

Tím, že Spojené státy svoji měnu úspěšně exportují do dalších zemí, redukují tím (dočasně) množství vlastního peněžního oběživa a eliminují tím (dočasně) vliv zvýšeného množství dolarů na domácí inflaci.

Obchodní partneři USA hromaděním dolarů inflaci zastavili jen zdánlivě, respektive jen pozdrželi její následky.

Jednoho dne se pohyby dolarů obrátí a Číňané a další použijí své dolary k nákupu, zboží, nemovitostí a firem ve Spojených státech. Až se tak stane, vyletí ceny veškerého zboží prudce nahoru a v konečném důsledku to způsobí náhlý a rychlý kolaps amerického dolaru.

Hromadění dolarových aktiv světově nejnechutnějšími autoritářskými režimy (Čína, Rusko, země Perského zálivu, Venezuela, Nigérie apod.) nepřinese Spojeným státům určitě nic dobrého. Nejen, že to může znamenat zánik největší demokracie světa, ale může to vážně ohrozit i další demokratické režimy ve světě.

Skutečný národní dluh USA

Rozpočtové deficity, horečná tvorba měny a především velký ničitel v podobě celkového dluhu Spojených států a jejich nekryté závazky, dohromady způsobí nejenom smrt dolaru, ale temnou a děsivou finanční bouři, která v moderní historii lidstva neměla obdoby.

Monstrum nezajištěných závazků Spojených států roste šestkrát rychleji než jejich ekonomika. Nyní činí 96% čistého jmění všech domácností a brzy ho přesáhne.

Temný mrak

Tyto nezajištěné závazky zahrnují nejvýznamněji závazky pod systémem sociálního zabezpečení a spřízněné programy Medicare a Medicaid, odškodné veteránům, penzijní příspěvky kongresmanům a dalším vládním zaměstnancům, příspěvky zaměstnancům Americké poštovní služby, přímé ručení za hypotéky Ginnie Mae a závazky, jež mají vládou sponzorované entity jako Fannie Mae a Freddie Mac.

Pokud k nezajištěným závazkům připočteme federální dluh Spojených států, dluh státních a místních vlád, dluh domácností, dluh obchodního sektoru a dluh finančního sektoru zjistíme, že každý muž, žena a dítě ve Spojených státech dluží více jak 370.000,- USD!!!

Myslíte si, že se Spojené státy dostaly utrácením do jámy, z níž se už nebudou moci vyhrabat? Odpověď zní jednoznačně ANO!!!