Zlato jako topný olej?

Na co by si měli dát investoři nakupující slitky investičního zlata největší pozor?

Tak především jsou to nekalé praktiky spojené s Daní z přidané hodnoty, které se v České republice v souvislosti s prodejem zlatých slitků stále více rozmáhají.

Investiční zlato, pokud splňuje příslušné parametry, je v celé Evropské unii osvobozené od DPH (§92 Zák. č. 235/2004 Sb.). U slitků investičního zlata to podle tohoto zákona znamená, že tyto zlaté slitky musí mít minimální ryzost 995 tisícin.

Nejčastěji se obchoduje se slitky investičního zlata o ryzosti 999 tisícin, což odpovídá 24 karátům, anebo dokonce se slitky o ryzosti 999,9 tisícin.

Vzhledem k tomu, že investiční zlato není finančním produktem, tak jeho prodej nepodléhá dohledu České národní banky. V České republice dokonce nepodléhá ani dohledu ze strany Ministerstva financí.

V České republice proto začaly operovat subjekty, které velmi snadno využívají tyto příznivé legislativní podmínky ke svému prospěchu. Do České republiky se ve velkém dovážejí (obvykle ze Švýcarska nebo ze Spojených Arabských Emirátů, ale setkáte se i se slitky dováženými z Afriky…) zlaté slitky o nižší ryzosti, např. 993 tisícin, 986 tisícin (odpovídá 23 a 2/3 karátů) anebo o ryzosti ještě nižší.

Veškeré toto zlato je zatížené Daní z přidané hodnoty. V základní ceně (bez DPH) je toto neinvestiční zlato také výrazně levnější než investiční zlato (minimálně právě o výši DPH a dále podle stupně ryzosti – čím nižší ryzost, tím nižší cena&hellip).

Tyto subjekty si při dovozu těchto slitků neinvestičního zlata do České republiky nárokují odpočet DPH. Následně pak z neinvestičního zlata nižší ryzosti „vyrobí“ zlato investiční o ryzosti 999 tisícin (obvykle za pomocí dalších subjektů).

Tyto slitky „investičního zlata“ patřičné ryzosti i s příslušnými „doklady“ jsou dány do distribuce za poměrně lákavou cenu.

Jelikož z prodeje investičního zlata se DPH naopak neodvádí, tak těmto subjektů nevzniká žádná daňová povinnost.

Snahou těchto subjektů je co nejrychleji se těchto slitků „investičního zlata“ zbavit a realizovat dovoz dalšího zlata ve stejném modelu.

Je ironií, že ani mnoho poctivých prodejců slitků investičního zlata netuší, že jimi nakoupené slitky investičního zlata, které následně nabízejí koncovým klientům i s příslušnými „doklady“, mají jiné parametry, a v dobré víře toto „investiční zlato“ aktivně dál prodávají.

Určit ryzost zlata pouhým okem není schopen ani nejzkušenější zlatník. Ryzost zlata je možné kvalifikovaně určit pouze laboratorní zkouškou. Laik obvykle není schopen poznat ani rozdíl v ryzosti klenotnického zlata (585 tisícin) od ryzosti investičního zlata (999 tisícin), natožpak rozdíl v ryzosti např. 993 a 999 tisícin…

Pokud se tedy chce někdo věnovat prodeji slitků pravého investičního zlata, ocitá se tak cenově ve značné konkurenční nevýhodě oproti prodejcům „investičního zlata“ jiných parametrů, než jsou deklarovány.

Nákupní cena pravých zlatých slitků s ryzostí 999,9 tisícin od renomovaných zahraničních (státem kontrolovaných) výrobců zlatých slitků je totiž mnohdy vyšší, než je prodejní cena nepravých slitků koncovému klientovi od českých prodejců slitků „investičního zlata“.

Jak může klient, který již nějaký slitek investičního zlata nakoupil, zjistit skutečnou ryzost zlata tohoto slitku?

Nejjednodušším způsoben zjištění kvalitativních ukazatelů zlata je posouzení zlatého slitku zkouškami, které provádí Puncovní úřad České republiky.

Puncovní úřad má centrální sídlo v Praze (Kozí 4, Praha 1) a dalších několik poboček v jednotlivých krajích republiky.

Zde je možné si nakoupené zlaté slitky, mince anebo i šperky nechat (za poplatek) otestovat.