Hodnocení diamantů
Hodnocení diamantů, založené na profesionálním posudku, se začalo používat v návaznosti na prudce rostoucí trh s diamanty. GIA (Gemological Institute of America) v USA roku 1935 založil Gem Trade Laboratory, Gubelinova laboratoř v Lucernu vydává certifikáty od roku 1940, v roce 1961 byla založena Mezinárodní organizace sdružující výrobce a prodejce drahých kamenů, šperků a perel CIBJO a v roce 1976 založila Oddělení pro certifikaci Vysoká rada pro diamanty (Hoge Raad voor Diamanten) HRD.
Při hodnocení a certifikaci diamantů se posuzují základní parametry diamantů jako brus (cut), váha (carat), čistota (clarity) a barva (color), které mají zásadní vliv na cenu diamantu.
Tyto parametry se označují 4C.
Dále mohou být v certifikátech údaje o rozměrech, fluorescenci, mapa vnitřních a vnějších charakteristik atd.
1.C = CUT - brus diamantu
Moderní briliantový brus je založen na optických výpočtech se zaměřením na maximální krásu kamene, která je výsledkem brilance a disperze.
Briliantový brus má kulatý obrys a skládá se z koruny (32 faset + tabulka) a pavilonu
Posouzení kvality brusu spočívá v porovnání sledovaného kamene s ideálními proporcemi a symetrií matematicky vypočítaného modelu (nepravidelnosti symetrie jsou definovány jako vady brusu). Odchylky od takového modelu jsou značeny jako kvalita brusu, pro kterou se používá stupnice: very good, good, fair a poor. Některé laboratoře pro nejlepší diamanty mají kategorii excellent či ideal cut. Konečné provedení brusu se nazývá finishing.
2.C = Colour – barva diamantu
Diamant se jako jediný drahý kámen v přírodě vyskytuje ve všech barevných modifikacích. Ovšem diamanty vyskytující se v přírodě nejčastěji se po vybroušení nacházejí v barvách od bílé po žlutou. Na tyto základní barvy byla přijata mezinárodní stupnice barev, která se značí písmeny latinské abecedy D-Z. Čím je barva kamene bělejší, tím je její označení blíž k začátku abecedy.
Barevnou specifikaci musí provádět zkušený profesionál pomocí sady vzorkových kamenů (Master stones) a jejich porovnáváním s hodnoceným kamenem. Musí být dodrženy standardní podmínky pozorování, např. normalizované světlo o 5000/5500 K (D55), a standardní postupy pro zařazení pozorovaného kamene do určité barevné třídy.
| Mezinárodní barevné stupnice HRD, GIA, CIBJO | ||
| (1) | (2) | |
| Prvotřídně bílý + ( Exceptional white+ ) | D | RIVER |
| Prvotřídně bílý ( Exceptional white ) | E | |
| Velmi bílý+ ( Rare white+ ) | F | Top Wesselton |
| Velmi bílý ( Rare white ) | G | |
| Bílý ( White ) | H | Wesselton |
| Lehce tónovaný bílý ( Slightly tinted white ) | I | Top Crystal / Crystal |
| J | ||
| Tónovaný bílý ( Tinted white ) | K | Top Cape |
| L | ||
| Lehce nažloutlé ( Tinted color ) (3) | M | From Cape to Yellow |
| 1 - lehce nažloutlý, 2 - nažloutlý, 3 - lehce žlutý, 4 - téměř žlutý | Z | |
| Barevné diamanty ( Fancy Diamonds ) | ||
| (1) Nomenklatura GIA ( GIA Terms ) (2) Dočasné používání do roku 1990 ( Transitional use until 1990 ) (3) Možná další dělení ( tónová škála 1,2,3,4 ) ( Optional subdivision ) |
||
3.C = CARAT - váha diamantu
Hmotnost diamantu je udávána vždy v karátech - mezinárodně se užívá zkratky „ct“. Tato váha se v certifikátech udává s přesností na dvě desetinná místa. Měření probíhá s přesností na tři desetinná místa, přičemž zaokrouhlení druhého desetinného místa nahoru je možné pouze v případě, že třetí desetinné místo je 9.
1 ct = 200 mg = 0.2g
Vzhledem k přesně stanoveným parametrům briliantového brusu lze poměrně přesně určit váhu také změřením základních rozměrů briliantu, tj. průměru (min. ve dvou na sebe kolmých osách) a výšky.
Odhadovaná hmotnost [ct] = (průměr rundisty)2 x výška x 0,0061
Jednotka karát pochází ze středověkých tržišť, kde se jako váhová jednotka pro obchodování z drahými kameny, resp. pro jejich vyvažování, používala semena svatojánského chleba. Semena svatojánského chleba měla tu vlastnost, že všechna vážila stejně. Anglický název chlebovníku je carob, od tohoto slova vznikl název carat = karát
4.C = CLARITY - čistota diamantu
Čistota je dána počtem cizorodých látek obsažených v pozorovaném diamantu.
Tyto nehomogenity mohou být vnitřní charakteristiky - nazývají se inkluze (tmavý „uhlík", bílý „led", praskliny, atd.) -, které vznikly v jednotlivých fázích tvorby krystalu. Dále to mohou být vnější charakteristiky (škrábance, nadbytečné facety, naturály, atd.), jež vznikly opracováním nebo je nebylo možné opracováním odstranit.
Na velikosti a rozložení těchto charakteristik závisí přiřazení příslušné třídy čistoty pozorovanému diamantu. Jako standard pro měřitelnost se používá lupa s desetinásobným zvětšením.
MEZINÁRODNÍ STUPNICE ČISTOTY DIAMANTU
LC (Loupe-Clean) nebo IF ( Internal Flawless)
Čistota diamantu je označená „čistý pod lupou" (loupe-clean), pokud za stanovených podmínek diamant splňuje podmínku absolutní průhlednosti bez inkluzí.
VVS* (Very Very Small) (VVS 1, VVS 2)
Velmi velmi malé inkluze, které jsou velmi těžko zjistitelné při zvětšení 10x.
VS* (Very Small) (VS 1,VS 2)
Velmi malé inkluze, které jsou velmi těžko zjistitelné při zvětšení 10x.
SI* (Small Inclusions) ( SI 1, SI 2)
Malé inkluze snadno zjistitelné lupou s 10násobným zvětšením, ale neviditelné pouhým okem z korunové strany brusu.
PI (Pique)
Střední inkluze bez problémů viditelné při zvětšení 10x a obtížně viditelné pouhým okem z korunové strany brusu, nerušící brilanci.
P II (Pique II)
Velké a četné inkluze, velmi lehce zjistitelné pouhým okem z korunové strany brusu, lehce snižující brilanci diamantu.
P III (Pique III)
Velké a četné inkluze, velmi lehce zjistitelné pouhým okem z korunové strany brusu, které snižují brilanci diamantu.